Zaklínač - recenze

Kdopak by se zmutovaných zrůd bál! Máme tu Geralta se stříbrným mečem!

Výtečná Sapkowského pentalogie o zaklínači, sazazená do skutečného středověku. Středověk tu nebyl nějak přikrašlován a byl takový, jaký určitě tehdy byl - temný, lhostejný. Plný vražd, morových ran a dalších věcí, které si dnešní člověk neumí ani představit. Navíc celkově propracovaný knižní svět Zaklínači zajistilo velkou pozornost, o to více se stalo, když je nyní podle ní nyní udělána hra. Do projektu se pustil polský CD projekt RED. Samozřejmě, že Zaklínač je RPG se zaměřeným na příběh a souboje.

Ke konci ságy Geralt zemře. Nejdříve jste si měli vytvořit zaklínače vlastního, nakonec se ale autoři rozhodli o vcelku riskantní krok. Geralta v oživili a pomohli si klasickou amnézií. To není moc originální, ale jinak než touhle cestou si zřejmě CD projekt pomoci nemohl. Přicházíte na Kaer Morhem - staré a rozbořené hradiště zaklínačů. Než si stačíte se všemi pokecat, na hrad zaútočí nějací zlosyni. Po odražení útoku to zaklínači nemohou nechat jen tak. A proto se rozdělí na všechny světové strany. Vy následujete osud Geralta a jeho první kroky vedou do podhradí města Wizimy. Tu tvůrci vymodelovali podle Krakowa a Prahy.

Celý středověk ve hře vypadá prostě uvěřitelně. A nejen podoba, i celkové chování postav a atmosféra. Hned v podhradí potkáte kupříkladu kněze, který ze svého postavení mačká, jak jen může. A ve Wyzimě to uvidíte ještě jasněji. Dělí se totiž na chudinskou čtvrť s hospodou a hrdlořezama, na okolí kolem kláštera s dírou na mrtvoly zasaženou morem. Můžete se ještě podívat do gheta, kde jsou odděleni někteří elfové a trpaslíci. Geralt je ale taky jiný, je to mutant (zaklínači mají větší schopnosti než lidé a prošli různými mutacemi pomocí lektvarů), a proto se na něj lidé dívají skrze prsty. Tímto důvodem s nelidmi soucítíte. Nebo vlastně taky nemusíte. Máte mnoho možností na výběr.

Jakékoliv rozhodnutí ovlivní váš průchod hrou. Rozhodnutí jsou ale zaobalená v nejistých odpovědích. Zdánlivě dobrá volba se může lehce obrátit proti vám. Někoho necháte zabít, a buď se ukáže, že jste udělali dobře, nebo špatně. To ale nemůžete vědět a odpověď vás může dohonit v tom nejhorším možném okamžiku, kdy potřebujete pomoci. Obecně se můžete profilovat jako neutrál (což je vlastně i podle knihy, zůstat za každou cenu neutrální), být v Řádu planoucí růže a pořádat hony na nelidi. K odboji nelidí se můžete naverbovat skrze Scoiatel (česky "Veverky"), což jsou divocí elfové bojující za práva nelidí (moje volba). Velice dobrá je podoba a profil těchto elfů. Vůbec nejde o nějaké elegantní stvoření v stříbrně protkaných hábitech. Jediná podoba je snad jen ve špičatých uších. Tito divoši jsou drsní a nebojí se prolét hektolitry krve, aby dosáhli svého. Další dobrý prvek podoby tamního středověku.

Kromě reálnosti je ale ve hře kus fantasy. I když jen tzv. "low". To znamená, že fantasy prvek je velice dobře a citlivě zakomponován. Máme tu mágy a různé potvory, které budete mydlit nejčastěji. Druhů je velká spousta a všechny se vám pěkně zapisují do zaklínačského deníku. Ten je velice povedený a pěkně udělaný. U každé potvory máte popis, obrázek, místo výskytu a co na ně nejvíce platí. Takové informace se vám budou hodit při stopování a následném zabíjení. Ve městech naleznete různé nástěnky pro zaklínače. Náplní jsou většinou typu "Zabij deset Bazilišků", ale jsou tam i speciální mise na speciální potvory. Ty jsou mnohem tužší, než jejich soukmenovci. Po dokonání si trofej (hlava nebo pařát např.) naháknete na hák, který se vám houpe u pasu. Kromě zrůd v deníku naleznete i postavy, které v průběhu hry naleznete.

Ve hře potkáte spoustu postav, které se nachází i v knihách. Autoři se ale nebáli, a přidali tam i postavy vlastní. Nejsou samozřejmě tak propracované, ale stačí to na to, aby byly uvěřitelné. Z knižních postav se můžete kupříkladu potkat s medičkou Shani, která dostane o kus více prostor než v knize. Doprovázet vás bude básník Marigold a kouzelnice Triss Ranuncul. S postavami si užijete během hry nejedno postelové dobrodružství. Sex není přímo zobrazován, ale je zobrazen symbolicky sbíraním karet s polonahými ženštinami, kterým zlomíte srdce. Vraťme se ale k těm potvorám, kterými se budete muset dostat na kobylku.

Potvory můžou být i klidně lidé. Na lidi si nesete normální ocelový meč, na příšery pak meč stříbrný. To je v rozporu s knižní předlohou, ale herně to funguje na výbornou. Boje patří mezi nelepší prvky hry. Takové souboje jste ještě nezažili, jsou uvěřitelné a krásně rozpohybované. Tvůrci totiž použili techniku Motion Capture. Do studia nahnali skutečné šermíře a ti se činili. K bojům samotným - máte na výběr, kromě mečů, i různé tecniky boje. Rychlý, silný a skupinový. Později většinou poznáte, na jakou situaci daný styl použít. Nejvíce jsem používal rychlý, ale jde spíše o to, do jakého stylu si nahážete bodíky v povedeném skill systému.

RPG systém funguje taktéž na jedničku. Když uděláte novou úroveň, musíte si pomeditovat. Meditovat můžete u ohništích (které si můžete zapálit křesadlem, nebo znamenín - viz níže), nebo v hospodě. Kromě regenerace a namíchání dryáků si zde totiž naházíte potřebné body do jednotlivých schopností. Jde o již zmíněné styly boje, ale i znamení. Kromě máchání mečem a vaření pro zaklínače tolik potřebných lekvarů umí náš šedovlasý bojovník i pár primitivních kouzel, kterým se říká znamení.

Tyto esa z rukávu mají různý charakter. Aard je vzdušné kouzlo, které všechny protivníky v dosahu odhodí stranu. Poté je lze na zemi snadno dorazit jedním z nechutných fatalit. Ignis je ohnivé kouzlo, které nepřátele zraní a následně je i zapálí, takže působí poškození i postupně během boje. Tyto dvě kouzla budete asi používat nejčastěji, Aard na lidi a Ignis na zrůdy. Dále tam je ještě znamení, které vykouzlí past (Yrden) a kouzlo, které kolem vás na chvíli vytvoří nepropustnou bariéru (Quen), takže máte na chvíli čas si vypít nějaký ten léčivý nápoj. Poslední je znamení Axie, pomocí kterého si můžete ze zapřísahlého protivníka udělat přítele. Aspoň na chvíli. Dokonce i jednoho z hlavních záporáků můžete během boje překonvertovat! Jaká je to potom legrace a hlavně usnadnění si tuhého boje. Ze začátku si pečlivě zvolte, jakým stylem budete bojovat. Já jsem si vše naházel do Aardu a Ignise a s tím jsem si vystačil celou hru. To ale neznamená, že vy by jste nemohli využít i jiná zaklínadla a zkusit jiný postup příběhem. To, různá rozhodnutí a profilace charakteru nabízí možnosti více průchodu hrou a proto se nebojte rozjet hru znovu.

Dnes je i na trhu takzvaná rozšířená edice, kde kromě příběhu najdete i menší dobrodružství. Takže další přidaná hodnota navíc. To způsobuje i opravdu velkou dobu, než shlédnete závěrečné titulky. Někoho může herní doba 60 hodin zarazit a hru ani nedohraje (což se stalo dvěma známým), ale u mě se to nestalo. Hlavně příběh je to, co hru a vás žene kupředu.

Zatím byla kritika více než pozitivní. Chybky tu jsou, ale ne takové, aby nějak zásadně ovlivňovali hratelnost. Chyba je například vcelku malá variabilita prostředí. Moc se toho vymyslet nedalo, ale v například v bažinách strávíte až moc času. Wyzimu budete procházet postupně, po jednotlivých částech, takže i to město se vám tak neokouká. Toto není až zas tak chyba, najdeme zde asi tak jeden příklad a to jsou ty bažiny. Později se dostanete na jedny bažiny, které jsou více zatopené, ale bude vám to připadat hodně podobné. Do ne moc originálních úkolů pro zaklínače vás nic nenutí. Jsou využitelné, pokud potřebujete peníze a aspoň jde o motivaci pro mlácení příšer. Druhou chybu snad jen spatřuji v malém počtu věcí, které lze obléct a celkovou variabilitu předmětů. Obleky vystřídáte postupně pět (základní, pak skoro stejně vypadající a jinak podle vaším průchodem hrou brnění elfské, neutrální a brnění řádu).

Tady ale nejde o RPG typu Diablo. Jde o decentí a inteligentní hru pro dospělé, zaobalenou do světa Sapkowského, dobrého příběhu a výborně promazaných herních mechanik. I na grafiku si nemůžu stěžovat. Jak jsem si říkal, jestli někdy dám absolutní hodnocení, tak tahle hra si jej i objektivně zaslouží - před dohráním hry jsem neměl o zaklínači ani páru, až později jsem si Zaklínače přečetl. Takže těch "10/10" hře dám i s doporučením, aby jste ji vyzkoušeli a knihu si přečetli také.

Suma sumárum

Dospělá hra s temným středověkem a propracovaným světem.

Skvělé souboje, rozhodnutí a další prvky hry jsou taktéž udělány s řemeslnou precizností.
Za délku a znovuhratelnost hry musím taktéž poláky pochválit.

A pozor na mutanty!

10/10