Fallout 3 - recenze

Bude kult Falloutu uspokojen?

Slavná a kultovní série Fallout se dostala do rukou Bethesdy, známou především svou další slavnou sérií, The Elder Scrolls. Tím si na bedra složila velké očekávání fanoušků a přísné kritiky ze strany komunity.

Celý příběh začíná vaším narozením. Matka při porodu zemře a vy máte možnost sledovat svět již z očí nedochůtčete, přes hranici 10 let, kdy dostanete svého Pip-Boye až po dospělost. Pro vysvětlení: Pip-Boy je příruční osobní počítač, který vám bude sloužit jako herní menu s inventářem, mapu a úpravou vlastností. Fallout 3 je totiž RPG a to se systémem převzatým z minula, který se jmenuje SPECIAL. Jde stejně o klasické přídávání bodíků do různých kategorií. O novinku tedy šlo tehdy u prvního Falloutu. Ale zpět ke příběhu. Ve Vaultu, což je bunkr, kde lidé přežívají a neumějí si představit život mimo něj se po vašem dospění stane neobvyklá a nebezpečná událost: uteče váš otec. A vy se chcete dozvědět, co se stalo. Po chaotickém úprku z Vaultu vaše první kroky vedou do Megatuny, jediné větší lidské enklávy. Město je vystavěno u nevybuchlé atomové bomby. Tam dostanete první úkoly. Ze začátku není hra nic moc, ale jakmile jí dáte šanci, brzy se vám bohatě odmění.

Ve hře můžete vystupovat jako dobrák, nebo zloun. již ve zmíněné Megatuně máte po pár prokecnutí možnost buď nechat bombu uprostřed města vybuchnout, nebo ji zajistit. V první možnosti si můžete vychutnat obrovitou explozi a nějaké ty penízky. Samozřejmě se pak ale připravíte o možnost obchodovat a další úkoly. V druhé dostanete spousty bodů reputace a zkušeností. Systém dobra/zla tu není takový, jako například v SW: Knights of the Old Republic. Přímo tu nedostáváte body za své rozhodnutí, ale máte občas v nabídce rozhovoru třeba přijmout nějaký "zlý" úkol nebo někoho odprejsknout apod.

Pokud někdo hrál Oblivion, okamžitě pozná engine XnGine, který je použit i v této hře. Jak systém hry, tak i celá hratelnost a gamedesign je znát ze stylu Bethesdy. Celý Fallout 3 se tedy nese v duchu určité jednoduchosti a tím i spartánské podoby podzemních levelů, kde se budete zcela určitě ztrácet kvůli nepřehledné mapě. Level například metra má i čtyři patra a je velice lehké se v nich ztratit. Venkovní lokace jsou naopak povedené, i když v nich není moc co k vidění. Proto tu není moc důvod k nějakému procházení po zdevastované přírodě a kochání se. Mě totiž herní svět připadal tak nějak prázdný i na válkou pozamenanou krajinou. Kromě Megatuny, což je ze začátku první větší liská usedlost totiž nenarazíte na žádnou společnost kromě nepřátel. Vyjímkou je město udělané ze zničené letadlové lodi, kde se sice kvůli výše zmíněnému problému špatně orientuje, ale nápad je to dobrý. Mnohem lepší, než loudání se je použít systém rychlého cestování mezi místy, které jste již navšívili. Tím se rychle dostanete do akce, kterou autoři velice dobře zvádli.

Po světě se můžete koukat buď pohledem první nebo třetí osoby. Oba styly jsou použitelné pro různé typy situací a podle způsobu, jakým hrajete. Pro tichošlápky je lepší pohled 3. osoby, pro bijce s rotačákem zase pohled osoby první. Kromě pižlání se klasickým stylem, jaký každý známe tu pro nás nově autoři udělali soubojový systém V.A.T.S. Pokud objevíte nepřítele, můžete zvolit, jestli chcete bojovat ve V.A.T.S. Zvolením se přepnete do módu, kde se vám tělo nepřítele rozseká na více částí, s procentuální šancí na zásah. Po naklikání na různé části těla se hra rozjede a začne automaticky vypočítávat různé modifikátory (vlastnosti zbraně, vaše schopnosti, jak je nepřítel daleko, atd) a velice efektně začne ve zpomaleném režimu promítat bitvu. Během ní můžou ulátávat hlavy a další končetiny. Můžete, pokud to risknete (ruka má třeba 15% na zásah), střelit nepřítele do ruky a ta mu i se zbraní ulétne do neznámo kam. Celý soubojový systém bych zařadil mezi největší přednosti hry.

S plyšovými hračkami by to nebyla žádná legrace a tvůrci se nebáli nálepky "18+". K vidění jsou různé pušky, plamenomet, rotační kulomet, prkno s hřebíkem a další hlavomlátící zbraně, atd... Lahůdkou je pak osobní odpalovač miniatomových pum, zvaný Fatboy. Krásným způsobem, vyplívající už jen z názvu "atomový" se můžete zbavit třeba tlupy supermutantů. Do tohoto mazla ale budete muset shánět munici docela obtížně, ale o to je zážitek z takové destrukce lepší. Munici obecně budete schánět po všech čertech - obchodníků moc není, pěnez taky ne. Tímto způsobem si budete každého vystřeleného náboje vážit a nebudete jen tak plýtvat, jinak vás hra prostě dostane. Zbraně se v takových drsných podmínkách kazí a proto je musíte neustále opravovat. Venku určitě najdete nějaké zrezlé zbraně, které sice jsou na první pohled lepší, ale v boji jsou pak nepoužitelné a rychle vás můžou zradit.

Hra jako celek na mě působí i přes některé výtky, které se mě ze začátku snažily odradit hrát, velice dobrým dojmem. Jak jsem již napsal, dal jsem Falloutu 3 šanci a ten mě odměnil. Vyzvedl bych hlavně super souboje, dále taky celkovou atmosféru (i když v tomhle směru spíše holduji Stalkerovi) a nakonec grafiku, kterou jsem sice během recenze nějak nevyzdvihoval, ale i přes to stojí za to. Kusy těl létají, kulky sviští, svět vypadá dobře, až na ty monotóní šedé chodby v interiérech. Někteří fanoušci možná budou nadávat, že Fallout 3 Bethsda zprasila, ale pro mne je to parádní a taky důstojná pařba.

Suma sumárum

Ze začátku může být hra nepřístupná,

později jde však o věc, která vás chytne,

a vyplivne o několik dnů později.

9/10