Assassins Creed - recenze

Je libo L´Parkour ve středověku?

A máme tu dlouho očekávanou hru od Ubisoftu. Slibovala nám revoluci v pohybu po rozlehlých lokacích, nového prvku davové inteligence a dalších věciček, které osvěžují hratelnost. Jde o zabíjení v kulisách středověkých měst a pouští. Hrát budete za Altaira, vraha z tajemného společenství vrahů, které se snaží o jakousi rovnováhu na světě. Proti nim stojí Templářký řád. Začněmě tedy klasicky příběhem.

V úvodní příběhové sekvenci přijdete o vše: reputaci, zbraně a schopnosti. Porušili jste všechny zásady bratrestva vrahů. Projdete očišťovacím obřadem - cechmist vás symoblicky zabije a zase oživí. Po této ceremonii vám dá cechmistr nejdůležitější úkol: zabít devět nepohodlných templářů. Ale pozor! Tohle je jen jedna příběhová linka. Už v menu si všimnete, že celkový design nevypadá na tředověkou hru. Různé futuristické prvky ruší celkový dojem ze hry. Hlavní linka, kterou ale budete spíše vnímat na pozadí se odehrává v budoucnosti. Vědci vynalezli stroj, který oživuje vzpomínky předků pomocí DNA. Tuto skutečnost jsem ale bral jako zbytečnost, a říkal jsem si, kdy už se zase budu moct napojit do Animusu (to jest ten přístroj) a konečně okusit můj oblíbený středověký věk. Na druhou stranu si tvůrci vytvořili dobrý most na překlenutí příběhu dalších zamýšlených dílů.

Budoucnost ale nechme stranou a vcucněme se do krásného dálného východu. Vraždit budete postupně v reálně vymodelovaných městech Acre, Damašku a Jeruzalémě. Města propojují cesty pouští, kudy budete klusat na statných ořích. Ze začátku si budete muset metropole objevit a jízda na koni se stane nutností. Později se ale na celý tento prvek vybodnete, protože pohyb po městě je stejně nejzajímavější.

Takové možnosti pohybu, jako v Assassins Creed, nemáte v žádné jiné hře. Lézt lze po každém domě, chytnout se můžete za úplně každý čudlík na zdi. Tak se dostanete tam, kde přesně potřebujete. Bránit vám v tom však budou stráže, na střechách pak lučišníci. Musíte si dát pozor, aby jste stráže nevyprovokovali zbytečným lezením po barácích na tržišti, kde jste všem na očích. Ti na vás mohou začít házet kameny, kterými se Altaira budou snažit shodit ze zdi. Naštěstí náš vrah umí prosvištět po domech podstatně rychleji a šikovněji, než stráže. Moc s realitou si nezadá schopnost rytířů zakutaných v brnění lézt po žebřících a skákat po střechách skoro jako Altair. Další problém můžou být i civilisté. Na tržišti ve vysokém sprintu zcela určitě zakopnete o něčí nohu a máte po vysmátém výrazu v obličeji. Ještě že nevymizela čestnost a jestliže někomu na ulici pomůžete před strážema, při útěku následovatele zdrží. Dav je vrtkavý a vy si musíte rozmyslet, jak se v něm budete chovat. Když do lidí budete vrážet a schazovat je, může to lehce upozornit nepřátelsky naladěné stráže. Pokud se vám ale podaří strážím zmizet z očí, musíte urychleně zalézt do nějakého úkrytu, kde své zdrhání zakončíte. Může jít třeba o obyčejnou lavičku, nebo partu mnichů, mezi kterými díky podobnosti obleku docela zapadnete. Nejčastěji vás stráže budou stíhat za vraždy, které jsou náplní vašich úkolů.

Jak se k úkolu postavíte, je vaše věc. Můžete cíl odrovnat pěkně na veřejnosti a pak se poprat s klidně dvaceti rytíři (pokud to zvládnete). Nejuspokojivější metoda je však v rychlosti zarazit tajnou dýku, kterou máte pod useknutým prstem na levé ruce, oběti přímo do spánku a jako blesk odskákat po střechách. Ale ne vždy vám hra tuto možnost nabídne, zřejmě aby vás donutila vůbec před strážemi zdrhat, což je docela zábavné, ale neměla by to být jediná možnost (i když to vyplívá z dané situace a místa, kde se oběť nachází). Hlavních cílů je děvet, a někdy jde o honičku zakončenou masakrem (protože při honičce s obětí se na vás nabalí všechno, co má ve městě meč) nebo častěji o hádanku, jak se k oběti dostat. Většinou přehopsáte přes stráže nebo se skryjete k mnichům.

Ono vůbec kráglování nepřátel je zábavná věc. Na párty si můžete vzít již zmíněnou tajnou dýku, klasický meč, obyčejnou dýku a vrhací nože. Zamrzela mě jen nepřítomnost kuše, která se vyskytuje v úvodní ukázce. Každou zbraň použijete v jiné situaci. Na lučišníky (pokud si vás všimnou) použijete vrhací nože, které jsou mimochodem velice efektivní, a na klasické nepřátele pak dýku nebo meč. Dýka se překvapivě nejvíc hodí na větší skupinu nepřátel. To ale stejně vyjde na stejno, nejekfivnější je stejně čekat v obraně, a pak zmáčknout v pravou chvíli protiútok. S tímhle způsobem prakticky nelze prohrát, i když se to samozřejmě stává (hra není nějak přehnaně lehká). Nic ale nemění na tom, že boje jsou krásně provedené, dobře se ovládají a budou vás bavit po celou hru.

Další věc je, jestli u hry celou dobu vydržíte. Největší problém vězí v přílišném stereotypu. Každá z devíti hlavních misí začíná takhle: Zajdete do místního ústředí, tam prokecnete tamního vraha a ten vám poradí, kde začít vaše pátraní po oběti. A vy tam přijdete, občas si něco odhalíte vylezením na věž (což je ale paráda), uděláte tři úkony (někomu něco ukradnete, uděláte pro neznámého neschopného vraha úkol, pošpehujete dva mluvící týpky nebo někoho začnete sledovat a pak z něho ve stínech vymlátíte informace a zbavíte se ho). Po tomto pořád se opakujícím maratonu (nic se nemění, ani skladba miniúkolů) zajdete znovu na ústředí, tam vám dají požehnání a pírko, které po dobře odvedené práci smočíte v krvi cíle. Tato část se opakuje před každým mordováním. Já osobně jsem hru hrál na dvakrát (měl jsem savy), takže si představte, že jde o velkou překážku. Samotné vraždy už jsou velice zábavné (jsem normální) a odlišné. Radím u hry ale vydržet, konec Assasins Creed je dobře odvedený a v následném druhém díle budete aspoň v obraze.

A co grafika? Ta je odvedená na jedničku. Jakmile vystoupíte na věž a následně se rozlédnete po pěkně odvedených lokacích, zatají se vám dech. Modely postav a jejich pohyb je stejně tak odvedený, jako celá grafika. Vše je udělané do posledního detailu. Za tohle půjdou bodíky nahoru.

Tento díl dopadl i přes reklamní masáž docela dobře. Ale jen docela. I tak se může s odřenýma ušima řadit mezi hry opravdu dobré. Snad se tvůrci poučí, a druhý díl bude tip ťop. Takhle to je "jen" 8. To ovšem neznamená (je to hra, která dostala zatím mé nejmenší hodnocení), že by byla špatná. Jen prostě nedosahuje takových kvalit, jako třeba mnou prvně recenzovaný Fallout.

Suma sumárum

Dobře odvedená práce s novými prvky.

Boje, zabíjení a grafika jsou nejlepší stránky hry.
Hodnocení však kazí některé chyby a velký stereotyp.
8/10