Jak se věci mají...

Tímto blogem bych si chtěl vyzkoušet, jestli mi jde psaní a kritika her. Proto prosím piště na můj email a komentáře ke článkům. Recenze nejsou aktuální, ale někoho možná bude zajímat pohled na věc i z jiné strany, a rád se třeba potom k starší hře vrátí. Taky bych Vás rád upozornil, že recenze jsou subjektivní. Celkové hodnocení se samozřejmě budu snažit co nejobjektivněji ohraničit od recenze jako celku. Jo a nakonec: Jsme na blogu, takže na hlavní stranu se vleze pouze asi jedna recenze, proto se popřípadně dívejte do archívu, kde jsou články starší.
Děkuji

čtvrtek 20. ledna 2011

Assassins Creed 2 - recenze

Odveta za první díl učiněna
Ubisoft s prvním dílem této série moc nezabodoval, a protože je Assassins Creed zamýšlená trilogie, je tu konečně očekáváný druhý díl. Pořád jde o to samé, tzn. hrajete za vraha a zabíjíte lidi. A jak to uděláte, závisí víc než kdykoliv předtím na vás. Čekejte pořádný nášup vylepšení oproti prvnímu dílu. Tak, a jdeme na to.

Nová verze renesančního Assassína.
Příběh krásně navazuje tam, kde v jedničce skončil. Začínáte v budoucnosti a utíkáte z... Abych nespojleroval, zahrajte si první díl. Bez znalostí událostí jedničky si dvojku moc neužijete. Jak jsem minule prorokoval, příběhová linka v budoucnosti dobře slouží jako most k překlenování příběhu. V prvním díle tento prvek otravoval, tady ale funguje velice dobře a nopak vás bude zajímat, co se děje i mimo svět Anima. Animus je vynález, který ve vás dokáže dekódovat vzpomínky ukryté v DNA a tak prožít vzpomínky vašich předků. Jak samozřejmě tušíte, a není to jinak než v prvním díle, hra se odehrává ve dvou příběhových linkách. Jedna je odehrává v budoucnosti a hrajete za Desmonda Milese, bývalého barmana, nyní vězně, který utekl ze spárů Templářů a nyní je pod ochranou novodobého řádu Asasínů. Opět odkazuji na první díl... Je tu ale i druhá část, odehrávající se pararelně někdy kolem roku 1500 v Itálii. Zde hrajete za Ezia Auditora, s kterým se podíváte do Florencie, Benátek a dokonce i do Vatikánu (i když tam se moc neohřejete). Na začátku Eziovu rodinu pozabíjí konkurenční rod Pazziů, kromě jeho matky a sestry. A to by nebyl pořádný nářez, aby se Ezio nechtěl pomstít. Pak se postupem času dozvídá, čím byl jeho otec (Asasínem) a chce dokončit jeho dílo. Opět tu jde o věc, která se objevila i v prvním díle a sice o zlaté jablko. K čemu je, to se dozvíte také v jedničce.
První díl měl jeden veliký neduh - byl velice stereotypní. Dokonce až tak stereotypní, že chození pořád dokola bylo skoro až zábavnější. Toto druhý díl opravuje. Narozdíl od svého předchůdce, kde jste nejdříve museli svou oběť vypátrat a absolvovat přitom pořád to samé, tady je vše zaobaleno do spousta rozhovorů, do čehož se pořád přidávají nové a nové vychytávky. Hra vás pořád žene kupředu a má na to pro vás dost pádné argumenty (o kterých se zmíním níže). Dohrání hry vám zabere něco přes dvacet hodin čiré zábavy bez hluchých míst, kdy v tu chvíli nebudete chtít hrát / dělat cokoliv jiného.

Hup do vody! Vraždy z vody jsou parádní.
 A teď konkrétněji k těm argumentům. Během průběhu hrou vás budou obklopovat všemožné aktivity. Krom sbírání kravin, jako jsou pírka a hledání pokladů máte na výběr ze širokého spekra aktivit. Můžete hledat starou zbroj svého předchůdce, jejíž jednotlivé části jsou k nalezení během vašeho putování v různých chrámech apod. Tato dobrodružství navíc jsou vůbec skvělá. Získat jednu část vám pokaždé zabere kolem jedné hodinky, a nikdy to neomrzí. Někdy je vyžadováno rychlé přeskakování přes překážky, než vám mechanismus zavře dveře před nosem, někdy je třeba obezřetně volit postup úrovní a potichu likvidovat nepřátele. Dále si můžete vylepšovat sídlo, a profitovat z této investice. Zlepšovat si zbraně i výzbroj. Tento nový prvek obchodů působí jako milý bonus, který je pro vás i docela důležitý, neboť si zde kupujete jedy, munici, lékarničky a další věci. Díky tomuto bych nenazval prvek obchodů a peněz za zbytečný (jak tomu v některých hrách je, např. ve Stalkerovi). I když i tady jsou později peníze přebytečné, a později si budete pouze dokupovat spotřební zboží, nebo si občas dle nálady změníte barvu vašeho vražedného obleku. Nesmíme také zapomenout na létajicí stroj Lenoarda Da Vinchiho (který se stane i vaším přítelem), který skýtá zábavnou minihru. Nově lze také plavat a lodit se na gondolách.

Dvojitá vražda - velice účinný nástroj
v kombinaci s kouřovou bombou
Další různorodou kapitolou jsou zbraně a jejich využití v praxi. V prvním díle měl váš vrah dýku skrytou pod uříznutým prstem, tady máte hned dvě (a bez nutnosti uříznutí prstu). K tomuto se i váže nová sada pohybů, kdy můžete zabít dva nepřátele najednou. Nebo je tu i skvělá možnost ukrýt se v seně, na lavičce a z tohoto úkrytu zákeřně zaútočit. Taková vražda pak vždy vypadá parádně, a nikdy vás neomrzí. Dále budete u sebe nosit standartní dýku (+ vrhací nože) a meč. Novinkou je také otrávená dýka (které možná budete muset přijít na chuť tak jako já), s kterou dáte protivníkovi jednu přesně mířenou ránu kdesi do ledvin a ten se pak bude jen bezmocně motat kolem, občas i zaútočí na vaše soupeře. Vrchol technického umu té doby pak představuje skrytá mušketka. Pečlivě zamiřte a protivník se skácí k zemi dřív, než stačí zareagovat. Je to vlastně takový vylepšený ekvivalent k vrhacím dýkám. U této zbraně se mi velice vyplatilo například ukrýt se v davu a z něj vypálit (vzpomínáte na tu scénu v Mafii, kdy jste zastřelili toho chlapa na lodi?). Nebo použít únikovou kouřovou bombu k opačné činnosti a sice útoku. V oblasti výbuchu kouře se všichni nepřátelé vyřadí ze hry a vy jich můžete většinu pozabíjet. Všechny tyto vychytávky budete nalézat postupně v průběhu příběhu a jejich využití záleží na vás. Pokaždé vás ťukne do hlavy nějaké překrásné využítí těchto nástrojů (ať top už autoři zamýšleli či nikoliv).
Jediné, co zůstalo tak nějak na půli cesty je grafika. Ano, pořád vypadá dobře, ale není to absolutní špička. Oproti tomu je však hra rozhodně dobře optimalizovaná. Assassins Creed rozjedete na vysoké detaily i na řekněme dva roky starém stroji. Holt konzolím neporučíš. Pořád ale platí to, co i minule: Krásné panoramata dobře převedených starověkých měst (když vylezete na jednu z "rozhleden", stejně jako v prvním díle), výborně provedené animace a mnoho dalšího.
Pokud jste tedy zanevřeli na prvním díle, rozhodně nyní stojí za pováženou, zda si nekoupit oba dva díly a rozjet tento dobře promyšlený příběh, se všemi vynikajícími herními mechanismy, do něhož je obalen.

Suma sumárum
Druhé vražedné dobrodružství dopadlo, jak nejlépe mohlo. Staré chyby jsou nyní zapomenuty a všichni se nyní můžeme těšit na další díly této série. A protože je tato hra lepší, než některé devítkové hry u mě, stává se Assassins Creed 2 druhou desítkovou hrou.

10/10